Laken (Laeken)
Laeken (francouzsky Laeken, nizozemsky Laken) je severozápadní obytná část Bruselu, hlavního města Belgie.
Významným místem Laekenu je královský palác. V zámku, postaveném v letech 1782 až 1784 Charlesem De Wailly jako sídlo brabantských vévodů, podepsal Napoleon Bonaparte deklaraci o válce proti Rusku. Od intronizace prvního belgického krále Leopolda I. (1830) je zde sídlo královské rodiny. V roce 1890 byl zámek částečně zbořen a následně restaurován Charlesem Giraultem; v současnosti zde sídlí stávající belgický král Filip.
Poblíž se nacházejí i královské zahrady a královské skleníky, otevřené několik dní v roce pro veřejnost, postavené Alphonsem Balatem. Jižně od královského paláce se nachází novogotický kostel Panny Marie. Opačným směrem, o něco dále na severovýchod se nachází Čínský pavilon a Japonská věž.
V roce 1958 se v Laekenu konala světová výstava EXPO 1958, tehdy bylo vybudováno bruselské výstaviště se slavným Atomiem, dále se zde nacházejí Brupark, Mini Europa, Kinépolis, Océade aj.
14. - 15. prosince 2001 se zde konal Summit v Laekenu (setkání Evropské rady)
Na území Laekenu je šest stanic metra (Pannenhuis, Bockstael, Stuyvenberg, Houba-Brugmann, Heysel a Roi Baudouin), veřejná knihovna, hřbitov.
Kostel byl postaven jako mauzoleum pro první ženu Leopolda I., královnu Marii-Louisu Orleánskou. Jeho architektem byl Joseph Poelaert, který projektoval i Palác spravedlnosti v Bruselu. Kostel ukrývá kryptu belgické královské rodiny. Na hřbitově, kterému se přezdívá belgický Père Lachaise, který se nachází za kostelem, jsou pochováváni nejslavnější a nejbohatší občané, např. Fernand Khnopff či Maria Malibran.
Významným místem Laekenu je královský palác. V zámku, postaveném v letech 1782 až 1784 Charlesem De Wailly jako sídlo brabantských vévodů, podepsal Napoleon Bonaparte deklaraci o válce proti Rusku. Od intronizace prvního belgického krále Leopolda I. (1830) je zde sídlo královské rodiny. V roce 1890 byl zámek částečně zbořen a následně restaurován Charlesem Giraultem; v současnosti zde sídlí stávající belgický král Filip.
Poblíž se nacházejí i královské zahrady a královské skleníky, otevřené několik dní v roce pro veřejnost, postavené Alphonsem Balatem. Jižně od královského paláce se nachází novogotický kostel Panny Marie. Opačným směrem, o něco dále na severovýchod se nachází Čínský pavilon a Japonská věž.
V roce 1958 se v Laekenu konala světová výstava EXPO 1958, tehdy bylo vybudováno bruselské výstaviště se slavným Atomiem, dále se zde nacházejí Brupark, Mini Europa, Kinépolis, Océade aj.
14. - 15. prosince 2001 se zde konal Summit v Laekenu (setkání Evropské rady)
Na území Laekenu je šest stanic metra (Pannenhuis, Bockstael, Stuyvenberg, Houba-Brugmann, Heysel a Roi Baudouin), veřejná knihovna, hřbitov.
Kostel byl postaven jako mauzoleum pro první ženu Leopolda I., královnu Marii-Louisu Orleánskou. Jeho architektem byl Joseph Poelaert, který projektoval i Palác spravedlnosti v Bruselu. Kostel ukrývá kryptu belgické královské rodiny. Na hřbitově, kterému se přezdívá belgický Père Lachaise, který se nachází za kostelem, jsou pochováváni nejslavnější a nejbohatší občané, např. Fernand Khnopff či Maria Malibran.
Mapa - Laken (Laeken)
Mapa
Státní území - Belgie
Belgická vlajka |
Belgie byla v minulosti součástí historického území zvaného Nizozemí. V současnosti je součástí významné jednotky regionální spolupráce a geopolitického uskupení zvaného Benelux, které tvoří spolu s Nizozemskem a Lucemburskem. Belgie je jednou ze šesti zakladatelských zemí Evropské unie (tato takzvaná Vnitřní šestka vykazuje dodnes vyšší kohezi než celá unie a působí jako širší geopolitické uskupení ). Belgické hlavní město Brusel je také sídlem Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu. Belgie přijala euro a je součástí schengenského prostoru. Patří rovněž k zakládajícím členům Severoatlantické aliance (NATO). Také NATO má své hlavní sídlo v Bruselu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
NL | Nizozemština (Dutch language) |
DE | Němčina (German language) |